Graziano Pellè, životopis
Obsah
Životopis
- Debut Graziana Pellèho v nejvyšší soutěži
- Zkušenosti ze zahraničí
- Návrat do Itálie
Graziano Pellè se narodil 15. července 1985 v San Cesario di Lecce v Apulii jako syn Roberta, reprezentanta v kávě a bývalého fotbalisty Lecce (v mládí byl spoluhráčem Sergia Brio, který to pak dotáhl až do Serie C): jeho jméno pochází z otcovy vášně pro Ciccia Grazianiho.
Viz_také: Životopis Walta DisneyhoVyrůstal v Monteroni di Lecce, Graziano Pellè Začal hrát fotbal v Copertinu, ale mezitím se věnoval také tanci, který trénoval spolu se svými staršími sestrami Fabianou a Dorianou v Centro Colelli v Porto Cesareo: v jedenácti letech, v roce 1996, získal s Fabianou národní titul v latinskoamerických společenských tancích a standardních tancích v Montecatini.
Pokračování paralely fotbalová kariéra Do mládežnického týmu Lecce ho v roce 2002 přivedl Antonio Lillo: poté hrál v týmu Giallorossi Primavera, který trénoval Roberto Rizzo, a vyhrál s ním dva roky po sobě ligový titul (v obou případech porazil Inter) a také Superpohár a Italský pohár.
Debut Graziana Pellèho v nejvyšší soutěži
V Serii A debutoval 11. ledna 2004 ve svých osmnácti letech v domácím utkání, které prohrála Bologna 2:1. Následující rok byl zapůjčen do Catanie, která hrála v Serii B: s Etneans pak sbíral zápasy, než se vrátil do Lecce. Měl možnost přestoupit do Realu Madrid, ale salentský klub odmítl nabídku ve výši čtyř milionů eur: proto Graziano Pellè Zůstal v Apulii a v sezóně 2005/2006 nastoupil desetkrát v Serii A, ale nikdy se mu nepodařilo skórovat.
V lednu 2006 byl Pellè opět zapůjčen do Serie B: v Crotone odehrál sedmnáct zápasů a vstřelil šest gólů.V následující sezóně byl poslán do Ceseny: v dresu Bianconeri vstřelil deset gólů a dal o sobě vědět povoláním do reprezentace do 21 let.
Poté, co mu byla 3. března 2007 udělena cena Piola, se na konci sezony vrátil do Lecce, ale v létě 2007 ho za šest a půl milionu eur koupil nizozemský klub AZ Alkmaar.
Zkušenosti ze zahraničí
Útočník Salenta, který přišel do AZ i díky intervenci trenéra týmu Louise van Gaala, jenž si ho všiml během mistrovství Evropy hráčů do 21 let, debutoval v Poháru Uefa v prosinci v utkání prohraném 2:1 s Norimberkem na Frankenstadionu, zatímco svůj první gól v evropských pohárech vstřelil na DSB Stadionu v Alkmaře proti Evertonu.
Sezóna však nebyla příliš pozitivní, skončila pouhými třemi góly v devětadvaceti zápasech: o moc lépe se nedařilo ani v následujícím ročníku, kdy ve třiadvaceti vystoupeních vstřelil čtyři branky, přestože se AZ podařilo vyhrát mistrovský titul. Graziano Pellè se tak stal prvním Italem, který vyhrál Eredivisie.
V sezoně 2009/2010, kdy Van Gaal přestoupil do Bayernu Mnichov, odehrál Pellè v lize jen třináct zápasů a vstřelil dva góly: 16. září 2009 však stihl debutovat v Lize mistrů. V sezoně 2010/2011 zůstal v Nizozemsku a nový trenér Gertjan Verbeek ho vyřadil ze seznamu hráčů, kteří mohli být povoláni do Evropské ligy: prakticky se takPřesto si na podzim dokázal vydobýt své místo, když ve čtyřech po sobě jdoucích ligových zápasech vstřelil čtyři góly a stal se pravidelným hráčem základní sestavy.
Zastavila ho však nepředvídatelná událost: v lednu 2011 musel kvůli střevní viróze do nemocnice a po dvanácti dnech hospitalizace zhubl pět kilogramů. Na hřiště se vrátil v únoru a sezonu zakončil s bilancí šesti gólů ve dvaceti zápasech: v červenci se vrátil do Itálie. Za milion eur ho koupila Parma.
Návrat do Itálie
Svůj první gól v dresu Gialloblů vstřelil hned ve svém debutovém zápase v Coppa Italia proti Grossetu, ale první branka v Serii A přišla až 18. prosince, shodou okolností proti Lecce; ta měla zůstat jeho jediným gólem v nejvyšší italské lize. V lednu 2012 Graziano přestoupil na hostování do Sampdorie, která se vrátila do Serie B: jeho první gól v Blucerchiato přišel vPoté, co Pellè zakončil sezónu s celkem čtyřmi góly v šestnácti zápasech, které přispěly k vítězství Doriani v play-off (což by vedlo k postupu), se vrátil do Parmy: dukelští ho však poslali zpět do Feyenoord kam přichází na hostování.
Své první góly vstřelil 29. září, kdy se trefil proti NEC Njimegen, a na konci první poloviny sezony měl na kontě už pět branek, což dohromady dělalo čtrnáct gólů ve čtrnácti zápasech. Už v lednu se ho tedy Feyenoord rozhodl vykoupit, zaplatil za něj tři miliony eur a podepsal s ním smlouvu v hodnotě 800 000 eur ročně do 30. června 2017:Sezonu zakončil s dvaceti sedmi góly v devětadvaceti ligových vystoupeních.
V roce 2014 odešel z Feyenoordu do anglického Southamptonu, kde si ho přál trenér Ronald Koeman: Angličané ho koupili za jedenáct milionů eur a dali mu smlouvu na dva a půl milionu ročně na tři roky.
V říjnu Graziano Pellè debutoval v italské reprezentaci, když skóroval proti Maltě; v roce 2015 se stal pravidelným členem týmu. V létě 2016 byl Pellè jedním z 23 hráčů, které italský trenér Antonio Conte povolal na mistrovství Evropy ve Francii, a skóroval v prvním zápase kola proti Belgii, který skončil výhrou Azzurri 2:0.Bohužel v zápase s Německem promarnil jednu z rozhodujících penalt (výkop), která poslala tým domů.
O několik dní později byl jeho podpis s čínským týmem Shandong Luneng oficiálně oznámen.
Viz_také: Životopis Beppe Grilla