Životopis

• Debut v kině
• Dvacátá léta 20. století
• Roky 2010
• Cristiana Capotondi v roce 2010
• Roky 2020
• Soukromý život a zajímavosti

Cristiana Capotondi se narodila 13. září 1980 v Římě. Jako mladá dívka se přiblížila světu herectví: v roce 1992 se objevila ve dvou reklamách pro italskou televizi (Tegolino del Mulino Bianco a Kinder Colazione Più) a v reklamě pro německou televizi.

V následujícím roce debutoval v dramatu "Amico mio", kde si zahrál po boku Massima Dapporta, a v roce 1994 se objevil v protidrogové reklamě natočené Marcem Risim a v televizním seriálu "Italian Restaurant" společně s Nancy Brilli a Gigi Proietti.

Debut v kině

V roce 1995 debutovala ve filmu v komedii "Vacanze di Natale '95", kde propůjčila svou tvář dívce (dceři postavy Massima Boldiho), která se zamiluje do slavného herce Luka Perryho (ten hraje sám sebe); poté ji dokonce režíroval Nanni Loy v reklamě na opičí kříž, a poté se zúčastnila televizního seriálu "SPQR", který produkoval Aurelio De Laurentiis a v němž hrála postavujako dcera postavy, kterou hraje Antonello Fassari.

V televizi se pak proslavila dalšími reklamami: reklamou na seriál Zmrzlina Maxibon vysílaný v letech 1998 až 2000, který režírovali Daniele Luchetti a Luca Lucini a který i díky hlášce " Dvě chutě jsou lepší než jedna "Díky nim je oblíbený i Stefano Accorsi, hlavní hvězda filmu.

Vždy na malé obrazovce, Cristiana Capotondi K herectví se vrátila po boku Gigiho Proiettiho ve filmu "Un nero per casa" a poté hrála v obsazení minisérií "Anni '50" a "Anni '60" v režii Carla Vanziny. V letech 2000-2001 hrála v televizním filmu Josè Maria Sancheze "Piovuto dal cielo", v němž se objevili také Stefania Sandrelli, Ben Gazzara a Lino Banfi, a ve filmu "Angelo il custode" v režii Gianfrancesca Lazottiho.

Dvacátá léta 20. století

Po spolupráci s Laurou Chiatti a Riccardem Scamarciem v seriálu "Compagni di scuola" se v roce 2002 opět setkala se Stefanem Accorsim v televizním filmu "Il giovane Casanova" režiséra Giacoma Battiata; poté hrála ve filmu "La casa dell'angelo" režisérky Giuliany Gamby. V roce 2004 se objevila v mnoha televizních dílech: "Part Time", minisérie režiséra Angela Longoniho, "Virginia, la monaca di Monza", filmv režii Alberta Sironiho, minisérii "Luisa Sanfelice" v režii bratrů Tavianiových a zejména drama "Orgoglio" v režii Vittoria De Sistiho a Giorgia Serafiniho.

V kině však pracovala pro Neriho Parentiho ve filmu "Zamilované Vánoce" po boku Christiana De Sicy a Massima Boldiho (opět hrála jeho dceru) a pro Eugenia Cappuccia ve filmu "Volevo solo dormirle addosso" po boku Giorgia Pasottiho: za tyto dva filmy byla nominována na cenu Nastri d'Argento jako nejlepší herečka ve vedlejší roli.

V roce 2005 absolventi s vyznamenáním Na římské univerzitě La Sapienza vystudovala komunikační vědy a podílela se na druhé sérii seriálu Pride ("Pride chapter two") a na televizním filmu Le voyage de Louisa. V roce 2006 se vrátila ve třetí sérii seriálu Pride ("Pride chapter three") a účinkovala v minisérii Joe Petrosino.

Na velkém plátně si Cristiana Capotondi zahrála - spolu s Giorgiem Falettim a Nicolasem Vaporidisem - v jednom z největších hitů roku, komedii Fausta Brizziho "Notte prima degli esami": hrála Claudii a za tuto roli byla poprvé nominována na cenu David di Donatello jako nejlepší herečka v hlavní roli. Následující rok si Cristiana zahrála ve filmu Volfango DeBiasiho v "Come tu mi vuoi" (opět po boku Nicolase Vaporidise) a pro Roberta Faenzu v "I Vicerè".

V roce 2008 hrála v minisérii "Rebecca, první žena", která je remakem slavného Hitchcockova díla pro malou obrazovku, v režii Riccarda Milaniho a v následujícím roce hrála v komedii "Ex", kterou opět režíroval Fausto Brizzi.

Roky 2010

V roce 2010 se vrátila ke spolupráci s Gianfrancescem Lazottim ve filmu "Dalla vita in poi" a ve filmu Carla Mazzacuratiho "La passione" hrála po boku Silvia Orlanda a Corrada Guzzantiho; zahrála si také v krátkém filmu "The Wholly Family", který režíroval Terry Gilliam.

V televizi však, Cristiana Capotondi Hrála kněžnu Sissi v minisérii za dvanáct milionů eur v režii Xavera Schwarzenbergera, za kterou získala Cenu Romy Schneiderové.

Cristiana Capotondi v roce 2010

V roce 2011, kdy byla svědkyní a patronkou 94. ročníku cyklistického závodu Giro d'Italia, hrála Cristiana v komedii Alessandra Genovesiho "La peggior settimana della mia vita", kde byla ženskou hvězdou po boku Fabia De Luigiho, a ve filmu "La kryptonite nella borsa" režiséra Ivana Cotronea: v této komedii ztvárnila roli Titiny, díky níž byla nominována na cenu DavidDonatella za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

V roce 2012 si vyzkoušela dabing a propůjčila svůj hlas postavě Mavis (dcery hraběte Drákuly) pro kreslený film "Hotel Transylvánie"; na velkém plátně si zahrála ve filmu "Il peggior Natale della mia vita", pokračování komedie s De Luigim, opět v režii Genovesiho.

Následující rok, Cristiana Capotondi je stále v dabingu filmu Gabriele Salvatorese "Educazione siberiana", kde propůjčuje hlas britské herečce Eleanor Tomlinson, která hraje hlavní hrdinku Xenyu; podílí se také na celovečerních režijních debutech Giorgie Fariny (ve filmu "Amiche da morire", kde je jednou ze tří hlavních postav spolu s Claudií Gerini a Sabrinou Impacciatore) a Giorgie Fariny (ve filmu "Amiche da morire").Pierfrancesco Diliberto alias Pif (v "La mafia uccide solo d'estate").

V roce 2014 debutoval v televizi, když uváděl epizodu komediálního pořadu "Zelig" na Channel 5 po boku Giovanniho Vernii.

V roce 2016 se zúčastnil jako host prvního dílu první série Top Gear Italy. Ve stejném roce si zahrál právníka ve filmu televize Rai. Lucia Annibali , inspirovaný skutečným příběhem ženy znetvořené kyselinou albánskými zabijáky najatými jejím bývalým přítelem Lucou Varanim (stalo se tak v roce 2013). Na začátku roku 2021 se na televizních obrazovkách objeví s životopisným televizním filmem o životě Chiara Lubich V roce 2018 si zahrála ve filmu Nome di donna, který natočil Marco Tullio Giordana na téma sexuálního obtěžování.

Roky 2020

Od února 2021 je členkou správní rady filmového centra Centro Sperimentale di Cinematografia, kterou jmenoval ministr kultury spolu s jejími kolegy Guendalinou Ponti a Andrea Purgatori .

Vždy byla velkou fotbalovou fanynkou, na podzim 2018 byla zvolena místopředsedkyní Ligy Pro: tuto funkci zastává do začátku roku 2021. Od 5. srpna 2020 je vedoucí delegace ženské fotbalové reprezentace Itálie.

Soukromý život a zajímavosti

Po desetiletém vztahu s mužem, který nebyl ze showbyznysu, se sblížila s kolegy. Nicolas Vaporidis e Primo Reggiani Od roku 2006 do léta 2021 byla 15 let zasnoubená s podnikatelem a bývalým televizním moderátorem. Andrea Pezzi .

Dne 16. září 2022 se stala matkou a porodila Annu: otcovství však z důvodu ochrany osobních údajů nezveřejnila.