Životopis - Eternal Wanderer

Půlka Itálie stále zpívá jeho písně z plných plic, bezprostředně a bezprostředně, melancholicky, ale bez příkras, přesně jako on. Po tragické smrti Augusta Daolia na agresivní formu rakoviny žaludku se zdálo, že se do víru dění dostane i jeho skupina Nomadi. Naštěstí ostatní členové kapely dokázali zareagovat a Nomadi jsou nyníjsou dodnes protagonisty italské scény se svými nádhernými písněmi.

Augusto Daolio se narodil 18. února 1947 v Novellaře (Reggio Emilia). Jeho dobrodružství ve světě hudby začalo jako teenagera se skupinou "Nomadi": skupina se měla stát kultovní kapelou v historii italské pop music.

Augustova něžná a zároveň přetékající osobnost hluboce poznamenala osud Nomádů. Jeho jedinečný hlas, lehce nosový, ale schopný tisíce přídechů, jeho způsob bytí na pódiu, jeho schopnost strhnout publikum, z něj od počátku udělaly jakousi vlajkovou loď a zároveň symbol a duši kapely.

Také jeho tvůrčí žíla je nepřekonatelná. Je autorem krásných textů, které se později staly základními kameny rozsáhlého repertoáru skupiny Nomádi, jeho hymny a básnické invence jsou zásadní pro mnoho mladých lidí 60. a 70. let.

Daoliova umělecká činnost se neprojevuje pouze v hudbě. Svou překypující touhu po životě přelévá i do malířství a sochařství, přičemž výsledky nejsou nikterak zavrženíhodné. Jeho ruka je vedena velkou představivostí, která ho vede k hledání naprosto magického způsobu a stylu.

Jeho celoživotní družkou byla Rosanna Fantuzzi, která po jeho smrti založila sdružení "Augustus for Life".

Vztah s publikem byl vždy úžasný. Augusto se nikdy nepovažoval za velkou "hvězdu", rád byl s obyčejnými lidmi, s fanoušky, nebo spíše přáteli, kteří se na různé koncerty hrnuli v hojném počtu. Jednou z jeho hlavních vlastností byla jeho prostota.

I v závěrečném stádiu své nemoci si zachovával sílu a tvrdohlavost, které z něj udělaly velkého muže, jakým byl.

Augusto Daolio zemřel 7. října 1992.

13. března 1993 kapela po velkém zármutku obnovila svou činnost.

K vlajce Nomadi, a tím i k vlajce Augustově, se pak připojili Danilo Sacco (zpěv a kytara) a Francesco Gualerzi (zpěv a různé nástroje).