Životopis - Enfant terrible

Ve svých více než osmdesáti letech je Gore Vidal enfant ještě více hrozné z doby, kdy mu bylo pouhých dvaadvacet let a kdy byl vykázán z americké literární komunity za nestydaté vypuštění svého románu "Solná socha". Právě teď je uprostřed psaní jakési americké protihistorie, velkolepé, téměř fiktivní ságy, v níž spisovatel dává plně průchod svým vizionářským a dietologickým instinktům (jako když například tvrdí, že JohnFitzgerald Kennedy prodělal záchvat Addisonovy choroby, když se musel rozhodnout, zda pošle rakety nad Kubu). Tato obrovská freska zahrnuje prozatím sedm titulů, od románu "Impérium" přes mistrovské dílo "Burr" až po poslední mimořádný "Zlatý věk", který vyvolal za Atlantikem opačné reakce, nadšené i rozčilené.

Narodil se 3. října 1925 ve West Pointu jako Eugene Luther Vidal, potomek početné jižanské rodiny; jméno, pod nímž je znám, je koláží jmen jeho matky a otce, Niny Goreové a Eugena Vidala. Vnuk mimo jiné demokratického senátora Thomase P. Gorea, i on byl původně rozhodnutý pro politickou kariéru, ale stal se jedním z nejpozornějších a nejposlouchanějších amerických hlasů, a to díkyjeho nevyčerpatelnému talentu.

Gore Vidal prošel šokem druhé světové války, v níž sloužil jako důstojník, a tato zkušenost ho hluboce poznamenala, jak to jen velké dějinné události dokážou. Později se v něm objevil hlas literatury, který ho přivedl k napsání prvního významného románu Williwaw, jímž si vybíjel kritiku.nejen pro svůj brzký debut, ale i pro vysokou kvalitu stylu a tématu.

Vidal, ohromující a kontrakulturní osobnost, byl vždy mluvčím občanských práv a menšin a usilovně bojoval proti buržoaznímu pokrytectví, které podle jeho názoru zamořilo poválečnou Ameriku. Postupem času se i na základě již zmíněného slavného výstupu stal mluvčím homosexuálů a " kritické povědomí o impériu "jak to s oblibou nazývá naše největší amerikanistka, známá Fernanda Pivano.

Po skandálním vydání románu "Město a sloup" (The City and the Pillar) v roce 1947, v němž se otevřeně hlásil k homosexualitě, se Gore Vidal pokusil hrát divadlo a napsal několik knih. pièce úspěšný, pak v kině, kde si vyzkoušel roli scenáristy i herce - nezapomenutelný byl jeho výkon ve filmu Gattaca (1997, s Ethanem Hawkem a Umou Thurman).

Jelikož si uvědomil, že politika - ať se nám to líbí, nebo ne - proniká do všech našich životů a proniká i do těch nejmenších rozhodnutí našeho každodenního života, nezapomíná na politickou angažovanost, která ho v tomto ohledu přivádí ke skutečné kariéře. Kandiduje do Senátu a Kongresu a stává se velmi aktivním politickým komentátorem.

Eklektický a neuctivý Gore Vidal je také autorem kriminálních románů pod pseudonymem Edgar Box a v roce 1993 získal Národní knižní cenu za sbírku esejů "United States Essays" 1952-1992.

Milovník Itálie, kterou vždy považoval za svůj druhý domov, nyní žije mezi Los Angeles a Ravellem na pobřeží Amalfi.

Gore Vidal zemřel 31. července 2012 v Los Angeles (USA) ve věku 86 let po komplikacích způsobených zápalem plic.

Bibliografie v italštině

Při hledání krále, Garzanti, 1951

Smrt v letu, Sugar 1962

Washington D.C. , Rizzoli, 1968

Myra Breckinridge, Bompiani, 1969

Giuliano, Bompiani, 1969

Dvě sestry, Bompiani, 1971

Potápějící se loď, Bompiani, 1971

Jim, Bompiani, 1972

Svět Watergate, Bompiani, 1974

Burr, Bompiani, 1975

Myron, Bompiani, 1976

1876, Bompiani, 1977

Le parole e i fatti, Bompiani, 1978

Kalki, Bompiani, 1980

Stvoření, Garzanti, 1983

Duluth: celá Amerika v jednom městě, Garzanti 1984

Intriky ve Washingtonu, Feltrinelli, 1988

Lincoln, Bompiani, 1988

Hollywood, Bompiani, 1990

Konec říše, Editori Riuniti, 1992

Živě z Golgoty, Longanesi 1992

Vzdáleně na těchto obrazovkách, Anabasis, 1993

Socha soli, Fazi, 1998

Palimpsesty, Fazi, 2000

Zlatý věk, Fazi, 2001

11. září a po něm, Význam Timothyho McVeigha, al. (Konec svobody), 2001

Empire, 2002

Úvaha o imperiální hamižnosti a jiných smutných pravdách, 2002

Julian, 2003

Zrazená demokracie, 2004

Vynález Spojených států. Otcové: Washington, Adams, Jefferson, 2005

Creation, 2005

Pařížský soud, 2006