Životopis Gora Vidala
Obsah
Životopis - Enfant terrible
Ve svých více než osmdesáti letech je Gore Vidal enfant ještě více hrozné z doby, kdy mu bylo pouhých dvaadvacet let a kdy byl vykázán z americké literární komunity za nestydaté vypuštění svého románu "Solná socha". Právě teď je uprostřed psaní jakési americké protihistorie, velkolepé, téměř fiktivní ságy, v níž spisovatel dává plně průchod svým vizionářským a dietologickým instinktům (jako když například tvrdí, že JohnFitzgerald Kennedy prodělal záchvat Addisonovy choroby, když se musel rozhodnout, zda pošle rakety nad Kubu). Tato obrovská freska zahrnuje prozatím sedm titulů, od románu "Impérium" přes mistrovské dílo "Burr" až po poslední mimořádný "Zlatý věk", který vyvolal za Atlantikem opačné reakce, nadšené i rozčilené.
Viz_také: Životopis Raye CharleseNarodil se 3. října 1925 ve West Pointu jako Eugene Luther Vidal, potomek početné jižanské rodiny; jméno, pod nímž je znám, je koláží jmen jeho matky a otce, Niny Goreové a Eugena Vidala. Vnuk mimo jiné demokratického senátora Thomase P. Gorea, i on byl původně rozhodnutý pro politickou kariéru, ale stal se jedním z nejpozornějších a nejposlouchanějších amerických hlasů, a to díkyjeho nevyčerpatelnému talentu.
Gore Vidal prošel šokem druhé světové války, v níž sloužil jako důstojník, a tato zkušenost ho hluboce poznamenala, jak to jen velké dějinné události dokážou. Později se v něm objevil hlas literatury, který ho přivedl k napsání prvního významného románu Williwaw, jímž si vybíjel kritiku.nejen pro svůj brzký debut, ale i pro vysokou kvalitu stylu a tématu.
Vidal, ohromující a kontrakulturní osobnost, byl vždy mluvčím občanských práv a menšin a usilovně bojoval proti buržoaznímu pokrytectví, které podle jeho názoru zamořilo poválečnou Ameriku. Postupem času se i na základě již zmíněného slavného výstupu stal mluvčím homosexuálů a " kritické povědomí o impériu "jak to s oblibou nazývá naše největší amerikanistka, známá Fernanda Pivano.
Po skandálním vydání románu "Město a sloup" (The City and the Pillar) v roce 1947, v němž se otevřeně hlásil k homosexualitě, se Gore Vidal pokusil hrát divadlo a napsal několik knih. pièce úspěšný, pak v kině, kde si vyzkoušel roli scenáristy i herce - nezapomenutelný byl jeho výkon ve filmu Gattaca (1997, s Ethanem Hawkem a Umou Thurman).
Jelikož si uvědomil, že politika - ať se nám to líbí, nebo ne - proniká do všech našich životů a proniká i do těch nejmenších rozhodnutí našeho každodenního života, nezapomíná na politickou angažovanost, která ho v tomto ohledu přivádí ke skutečné kariéře. Kandiduje do Senátu a Kongresu a stává se velmi aktivním politickým komentátorem.
Eklektický a neuctivý Gore Vidal je také autorem kriminálních románů pod pseudonymem Edgar Box a v roce 1993 získal Národní knižní cenu za sbírku esejů "United States Essays" 1952-1992.
Milovník Itálie, kterou vždy považoval za svůj druhý domov, nyní žije mezi Los Angeles a Ravellem na pobřeží Amalfi.
Gore Vidal zemřel 31. července 2012 v Los Angeles (USA) ve věku 86 let po komplikacích způsobených zápalem plic.
Bibliografie v italštině
Viz_také: Jennifer Lopez, biografie: filmy, hudba, soukromý život a zajímavostiPři hledání krále, Garzanti, 1951
Smrt v letu, Sugar 1962
Washington D.C. , Rizzoli, 1968
Myra Breckinridge, Bompiani, 1969
Giuliano, Bompiani, 1969
Dvě sestry, Bompiani, 1971
Potápějící se loď, Bompiani, 1971
Jim, Bompiani, 1972
Svět Watergate, Bompiani, 1974
Burr, Bompiani, 1975
Myron, Bompiani, 1976
1876, Bompiani, 1977
Le parole e i fatti, Bompiani, 1978
Kalki, Bompiani, 1980
Stvoření, Garzanti, 1983
Duluth: celá Amerika v jednom městě, Garzanti 1984
Intriky ve Washingtonu, Feltrinelli, 1988
Lincoln, Bompiani, 1988
Hollywood, Bompiani, 1990
Konec říše, Editori Riuniti, 1992
Živě z Golgoty, Longanesi 1992
Vzdáleně na těchto obrazovkách, Anabasis, 1993
Socha soli, Fazi, 1998
Palimpsesty, Fazi, 2000
Zlatý věk, Fazi, 2001
11. září a po něm, Význam Timothyho McVeigha, al. (Konec svobody), 2001
Empire, 2002
Úvaha o imperiální hamižnosti a jiných smutných pravdách, 2002
Julian, 2003
Zrazená demokracie, 2004
Vynález Spojených států. Otcové: Washington, Adams, Jefferson, 2005
Creation, 2005
Pařížský soud, 2006