Životopis - Krásná střízlivost

Margherita Buy je elegantní a kultivovaná herečka. Její umělecký a profesní život se vyvíjel díky pečlivé a rozvážné práci, po špičkách, přestože její talent je rušivý a ve filmech, v nichž se objevuje, upoutává plnou pozornost diváků. Margherita se narodila 15. ledna 1962 v Římě a už během studií na Liceo Scientifico Azzarita v Římě se rozhodla studovat takéjednající.

V osmnácti letech se zapsal na Národní akademii dramatických umění, a tak začala jeho cesta mezi divadlem, filmem, v němž získal největší uznání kritiky i veřejnosti, a televizními dramaty, jako jsou "Incompreso" z roku 2002 a "Amiche mie" z roku 2008, na nichž se podílel ve všech čtyřech sezónách vysílání seriálu.

Film je důsledkem jeho divadelních úspěchů, které představovaly nejen jeho učňovské období, ale také zralost jeho hereckého stylu. Během let na akademii se seznámil se Sergiem Rubinim, který se stal režisérem některých jeho filmů a až do roku 1993 jeho manželem. Debutoval po malé roli ve filmu "Flipper"; brzy poté přijal nabídku nahlavní roli ve filmu Daniele Lucchettiho "Domani accadrà" v roce 1988. S Lucchettim ji profesionální vztah přivedl ke spolupráci na dalších dvou filmech "La settimana della Sfinge" v roce 1990, v němž měla hlavní roli, a ve filmu "Arriva la bufera" v roce 1993.

Její nejvýznamnější umělecké partnerství však bylo se Sergiem Rubinim, Ferzanem Ozpetkem a Giuseppem Piccionim. Se svým manželem debutovala v roce 1990 ve filmu "La stazione", ve hře, v níž hrála se samotným Rubinim a která jí vynesla Donatellova Davida za roli Flavie, dívky prchající před konfliktním milostným vztahem, kterou najde železniční úředníks kým by mohl sdílet své bolesti lásky.

Margherita Buy se s Rubinim rozvedla v roce 1993, ale přesto s ním nadále spolupracovala a hrála v různých typech rolí, všechny však jako protagonistky, kde je spojitost s rolemi jejího bývalého manžela silná: "Prestazione straordinaria" a "Tutto l'amore che c'è". Mezitím a ve stejných letech, stejně jako s Piccionim ("Chiedi la luna" v roce 1991, "Condannato a nozze" v roce 1993, "Cuori al verde"z roku 1996 a "Fuori dal mondo" z roku 1999), hrála také pro Carla Verdoneho ve filmu "Maledetto il giorno che t'ho incontrato" z roku 1992, v němž zjistila, že je jako každá skvělá dramatická herečka také fantastickou komickou herečkou, která hraje postavu, jež musí najít prostor mezi svými neurózami.

Verdone ji za tento komediální nádech ocenil a povolal ji zpět do filmu "Ma che colpa abbiamo noi" v roce 2003. Drama však pro herečku zůstalo stálicí a Cristina Comencini ji povolala do filmu "Va' dove ti porta il cuore" z roku 1996, natočeného podle knižního bestselleru Susanny Tamaro, kterého se v Itálii i ve světě prodaly miliony výtisků, zatímco film stejně úspěšný nebyl.

Comencini ji vyzval k účasti v dalších filmech, například ve snímku "Il più bel giorno della mia vita" z roku 2002, kde hrála vedlejší roli po boku Virny Lisi, a ve filmu "Lo spazio bianco" z roku 2009, v němž se Buy vypořádala s obtížnou rolí, v níž matka bez pomoci svého partnera porodí předčasně narozenou holčičku. Ale právě s Ferzanem Ozpetekem mohla Margherita Buy zažít své nejzajímavější role aVe filmu "Le fate ignoranti" z roku 2001 hraje ženu, která po smrti svého manžela zjistí, že byl bisexuál a už dávno si vytvořil paralelní život s milencem (Stefano Accorsi) a skupinou přátel, do které bude přijata i ona.

Opět s Ozpetkem si zahrála v roce 2007 ve filmu "Saturn proti", kde s dobrým hereckým obsazením rozehrála režisérova klasická témata přátelství, lásky, nedorozumění mezi páry, smutku a vzájemného hledání po ztrátě. Několik menších rolí ve filmech významných italských režisérů, jako jsou Soldini, Moretti a Tornatore ("Dny a mraky" v roce 2007, "Habemus Papam" v roce 2011, "La sconosciuta"2007) a pak jeho milované divadlo, které završilo jeho kariéru plnou ocenění a úspěchů, definitivně posvěcujících jeho mimořádnou schopnost ponořit se do dramatických a komických postav.

Margherita Buy je herečka na úrovni, která italské kinematografii navrací velmi důležitou kvalitu: rovnováhu mezi herectvím a střízlivostí, mezi profesionalitou a krásou. Její krása není okázalá, plachá a skrytá, ale dokáže se ve filmech ukázat v celé své síle a záři. Margherita Buy si žárlivě střeží své soukromí.Rubiniová měla se svým současným partnerem Renatem De Angelisem holčičku Caterinu.

V roce 2021 se vrací do kin s filmem "Tre piani" režiséra Nanniho Morettiho (a s ním).