Životopis - Kopání v italských hlubinách

• Dvacátá léta 20. století
• Druhá polovina roku 2000
• Mario Giordano v roce 2010
• Druhá polovina roku 2010

Mario Giordano se narodil 19. června 1966 v Alessandrii v Piemontu.Je italský novinář a autor esejů, populární jako režisér zpravodajského pořadu "Studio Aperto" na stanici Italia 1.

Zdá se, že Giordano si splnil svůj sen. Od školních let je totiž jeho jedinou vášní žurnalistika." Celý život jsem snil o tom, že budu novinářem. ', prohlásil u příležitosti své knihy "Sanguisughe", kterou vydalo nakladatelství Mondadori v roce 2011 a která byla vysoce hodnocena kritikou i veřejností. Na potvrzení svého odhodlání a dlouholetých zkušeností také na okraj téhož prohlášení dodal, že " o důchodu pouze sní " Obě věty jsou tedy na zadní straně obálky výše zmíněného eseje.

Každopádně začátek kariéry budoucího ředitele "Studia Aperto" se odehrál v Turíně, nedaleko jeho domova, na počátku 90. let v novinách "Il nostro tempo". Jedná se o poměrně populární katolický týdeník v piemontském hlavním městě, který si kupuje i dobrá laická veřejnost. Mezi první témata, kterým se věnuje, patří některé sportovní články a články týkající sesvět zemědělství.

V roce 1994 nastoupil mladý Mario Giordano do redakce listu "L'informazione", kde se prosadil.Jeho praxe trvala jen krátce, protože v roce 1996 si ho "vybral" Vittorio Feltri, tehdejší ředitel listu "Il Giornale".

V roce 1997 se seznámil s novinářem a bývalým ředitelem Tg1 Gadem Lernerem, který po něm chtěl, aby se k němu připojil v pořadu "Pinocchio", kde Giordano hrál roli "mluvícího cvrčka". Ve stejném roce začal piemontský novinář navštěvovat salon Maurizia Costanza a účastnil se jako pundit ve stejnojmenném televizním pořadu, který byl po léta velmi populární u široké veřejnosti.

Zároveň se na knižní pulty dostává první z dlouhé řady esejů, pod nimiž je podepsán a které jsou výsledkem jeho pátrání pro Gada Lernera a Vittoria Feltriho. Jeho kniha, kterou vydalo nakladatelství Mondadori, nese název "Mlčení je ukradeno".

Lerner si ho přál i v následujícím roce, opět v pořadu "Pinocchio". Giordano si však začal vydobývat vlastní prostor a krátce před druhým vydáním Lernerova pořadu mu byl svěřen hloubkový politický formát "Dalle venti alle venti", vysílaný na RaiTre.

Také v roce 1998 vydal svou druhou knihu s názvem "Chi comanda davvero in Italia. I clan del potere che decidono per tutti noi" ("Kdo skutečně vládne v Itálii. Mocenské klany, které rozhodují za nás všechny"), opět vydanou nakladatelstvím Mondadori. Ani si nestačil uvědomit prodejnost, že Giordano napsal nový esej, který vyšel na začátku roku 1999, opět pro stejné nakladatelství: "Waterloo! Il disastro italiano. L'Italia che non funziona" ("Waterloo! Italská katastrofa. Itálie, která nefunguje").

Jsou to roky, kdy novinář z Alessandrie osciluje mezi zpravodajským pořadem Rai 1, který režíruje Lerner, a Feltriho novinami "Il Giornale". S prvně jmenovaným se však dělí o svou výpověď, která přichází již po několika měsících ředitelování. S druhým jmenovaným však pokračuje ve svých pracovních zkušenostech a spolupracuje s ním až do roku 2000. Tento rok je pro Maria obzvláště důležitý.Jednoho odpoledne, jak sám vypráví ve slavném rozhovoru, přišel telefonát, který mu v pouhých čtyřiatřiceti letech doslova změnil život.

Dvacátá léta 20. století

4. dubna 2000 byl jmenován režisérem mladého televizního zpravodajského pořadu "Studio Aperto". Jeho popularita od této chvíle prudce vzrostla a s ní přišly i první parodie televizních a rozhlasových umělců a komiků, zaměřené na jeho pisklavý a někdy až pronikavý hlas, stejně jako na typ zpravodajského pořadu, který se ujal režírovat, v němž se objevovaly drby a počasí, stejně jako zprávy o počasí.Průzkumy veřejného mínění pochybné spolehlivosti zaujímají přední místa v souvislosti s obvyklou agendou celostátních zpráv. Nechybí kritika, a to ani od kolegů z tisku. Ale čísla sledovanosti jsou vysoká a zdá se, že dávají mladému režisérovi za pravdu.

V následujícím roce 2001 se vrátil na pulty knihkupectví s novou esejí, která se těšila velkému zájmu veřejnosti. Její název zní "Unie dělá trik. Vše, co zatajili o Evropě" a vydalo ji opět nakladatelství Mondadori.

Přímými potomky Studia Aperto jsou formáty "Lucignolo" a "L'alieno", které se vysílaly v době jeho působení na pozici ředitele úspěšného zpravodajského programu Italia 1, které trvalo až do roku 2007. Je to tedy stále Mario Giordano, kdo se podepisuje pod vedení obou televizních pořadů, jejichž lichotivá sledovanost potvrzuje jeho zkušenosti s jejich produkcí.

Mezitím se tento piemontský novinář jako sloupkař soustavně objevuje na stránkách deníku "Il Giornale". Pokračoval ve své zkušenosti esejisty a vydal investigativní práce "Attenti ai buoni. Truffe e bugie nascoste dietro la solidarietà", publikovanou v roce 2003, "Siamo fritti", v roce 2005, a "Senti chi parla. Viaggio nell'Italia che predica bene e razzola male", publikovanou v roce 2007.Jeho referenčním nakladatelem je opět Mondadori.

Druhá polovina roku 2000

Dne 10. října 2007 byl povolán k vedení deníku "Il Giornale", kde nahradil svého kolegu Maurizia Belpietra, který byl povolán k převzetí funkce šéfredaktora známého týdeníku "Panorama". Giordano se tak vydal vstříc své nové zkušenosti v tištěných médiích a opustil vedení svého "výtvoru", Studia Aperto. Jeho inaugurace na Via Negri se uskutečnila následující den, 11. října. nicméně sejeho působení v novinách založených velkým Indrou Montanellim se ukáže být za očekáváním. o dva roky později je jako šéfredaktor zapleten do politické kauzy kvůli článku v jeho novinách, v němž jsou Japonci nazýváni "rákosníky". to vyvolá žádost o oficiální omluvu od ministra vnitra.a zástupce vedoucího mise Shinsuke Shimizu.

Proto se 20. srpna téhož roku vrátil do Mediasetu, aby řídil "Nuove Iniziative News". To byla předehra k jeho návratu do Studia Aperto, kam nastoupil v září 2009 jako ředitel. Mezitím vydal knihu "Cinque in condotta. Tutto quello che bisogna sapere sul disastro della scuola", rovněž pro Mondadori.

Mario Giordano v roce 2010

V březnu 2010 opět opustil Studio Aperto, které předal Giovannimu Totimu, bývalému spolušéfredaktorovi televizní stanice. Novou funkcí, kterou Giordano přijal, byla pozice ředitele NewsMediaset, zpravodajského magazínu skupiny Cologno Monzese. Současně se jeho titulky znovu objevily v deníku Via Negri, ale jako sloupkaře.

V roce 2011 vydal již svou několikátou knihu-investigativu, opět pro Mondadori. Její název zněl "Sanguisughe. Le pensioni d'oro che ci prosciugano le tasche" (Krvavci. Zlaté důchody, které vysávají naše kapsy), která se během několika měsíců stala u veřejnosti skutečně úspěšnou, a to natolik, že se jí od prvních stránek prodalo přes sto tisíc výtisků. V roce 2012 se vrátil k "Libero".

Jeho další knihy jsou: "Všichni doma! My platíme hypotéky, oni si berou budovy" (2013); "Nestojí to ani za liru. Euro, plýtvání, hlouposti: takhle nás Evropa vyhladoví" (2014); "Pescecani. Ti, kdo si plní kapsy za zády potápějící se země" (2015).

Druhá polovina roku 2010

V červenci 2016 opustil Libero, aby následoval Maurizia Belpietra a založil nový deník "La Verità", jehož první číslo vyšlo 20. září 2016. Mezitím napsal a vydal knihy "Profugopoli. Quelli che si riempiono le tasche con il business degli immigrati" (2016) a "La Verità" (2016).

'Upíři. nové vyšetřování zlatých důchodů' (2017). 12. dubna 2018 opustil moderátorský pult TG4 a na jeho místo nastoupil Marcello Vinonuovo. V témže roce napsal 'Supi. Itálie umírá a oni bohatnou. voda, odpady, doprava. katastrofa, která vyprazdňuje naše kapsy. tady je, kdo na tom vydělá'.

Mario Giordano zůstává ředitelem společnosti TG4 do 6. května 2018, neboť byl jmenován ředitelem společnosti Informační strategie a rozvoj společnosti Mediaset Ve vedení zpravodajství Rete 4 ho vystřídala Rosanna Ragusa, která je od roku 2016 spoluředitelkou Videonews. V září téhož roku vedl nový pořad s názvem "Fuori dal coro", denní zpravodajské pásmo vysílané v 19.35 hodin na Rete 4. V roce 2016 se stal ředitelem Videonews.

Od roku 2018 redigoval závěrečnou rubriku "Il Grillo Parlante" v pořadu Panorama. Od roku 2019 přistál jeho pořad "Fuori dal coro" v hlavním vysílacím čase: vedení pořadu se postupem času stále více vyznačovalo jeho přehnanými postoji, záměrně přehnanými, až hraničícími se šaškovstvím; nový komunikační tón, který Mario Giordano zvolil, mu však dal za pravdu, vzhledem ke sledovanosti aV roce 2020 vyjde jeho nová kniha "Šakalové. Viry, zdraví a peníze: kdo bohatne na naší kůži".