Životopis

• Filmový debut
• Kirk Douglas v 50. letech
• 60. léta 20. století
• 70. léta 20. století
• Osmdesátá a devadesátá léta
• Posledních několik let

Kirk Douglas , vlastním jménem Issur Danielovitch Demsky, se narodil 9. prosince 1916 v Amsterdamu (americké město ve státě New York) jako syn Herschela a Bryny, dvou židovských přistěhovalců z území odpovídajícího dnešnímu Bělorusku.

Issurovo dětství a dospívání je poměrně těžké, komplikované nepříznivými ekonomickými podmínkami rodiny Demských. Mladý Američan, vychovávaný jako Izzy Demsky, si změní jméno na "Izzy". Kirk Douglas než v roce 1941 narukoval do americké armády během druhé světové války.

V armádě působí jako spojař. V roce 1944 se však kvůli svému zranění může ze zdravotních důvodů vrátit domů. Poté se znovu setkává se svou ženou. Diana Dillová kterou si vzal předchozího roku (a která mu dá dva syny: Michaela, narozeného v roce 1944, a Joela, narozeného v roce 1947).

Filmový debut

Po válce se Kirk Douglas přestěhoval do New Yorku a našel si práci v rozhlase a v divadle. Jako herec se uplatnil i v některých reklamách. Hrál v mnoha rozhlasových telenovelách. Díky této zkušenosti se naučil správně používat svůj hlas. Jeho přítel se naučil, jak správně používat hlas. Lauren Bacallová Přesvědčil ho, aby se nesoustředil jen na divadlo, ale také na film. Pomohl mu také získat první velkou filmovou roli tím, že ho doporučil režisérovi Halovi Wallisovi. Kirk byl angažován do filmu "Podivná láska Marthy Iversové" s Barbarou Stanwyckovou v hlavní roli.

Tedy v roce 1946, Kirk Douglas Na filmovém plátně oficiálně debutoval rolí nejistého, na alkoholu závislého mladíka, ale velký průlom přišel až s jeho osmým filmem Šampion, v němž si zahrál roli egoistického boxera. Díky této roli získal svou první nominaci na Oscara (přičemž film byl nominován celkem na šest cen).

Od tohoto okamžiku se Kirk Douglas rozhodne, že pokud se chce stát plnohodnotnou hvězdou, musí překonat svou přirozenou plachost a přijímat pouze silné role.

Kirk Douglas v 50. letech

V roce 1951 se rozvedl se svou ženou a zúčastnil se svého prvního westernu s názvem "Podél velkého rozvodí". Ve stejné době hrál pro Billyho Wildera ve filmu "Eso v díře" a pro Williama Wylera ve filmu "Milosrdenství pro spravedlivé", ale objevil se také ve filmu Felixe E. Feista "Poklad v sekvojích".

Po spolupráci s Howardem Hawksem ve filmu "The Big Sky" a s Vincente Minnellim ve filmu "The Brute and the Beautiful" hrál v epizodě "Equilibrium" ve filmu Gottfrieda Reinhadta "The Story of Three Loves". Poté se vrátil do kin s filmy "The Persecuted" a "Act of Love" a následně se podílel na filmu Maria Cameriniho "Ulysses".

V roce 1954 se Kirk Douglas znovu oženil, tentokrát s producentkou Anne Buydensovou (která mu dala další dva syny: Petera Vincenta, narozeného v roce 1955, a Erica, narozeného v roce 1958). V témže roce založil vlastní produkční společnost s názvem Bryna Productions (Bryna je jméno matky).

Padesátá léta se ukázala být obzvláště plodným obdobím, o čemž svědčí role ve filmech "20 000 mil pod mořem" Richarda Fleischera a "Osud na asfaltu" Henryho Hathawaye, ale také ve filmu "Muž beze strachu" Kinga Vidora.

V druhé polovině dekády si zahrál roli malíře Vincenta van Gogha ve filmu "Touha po životě" režiséra Vincenta Minnelliho. Díky této roli získal Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon v dramatu a byl nominován na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Poté se objevil ve filmu "Lovec indiánů" režiséra André De Totha a v antimilitaristickém filmu "Stezky slávy" režiséra Jiřího Krejčího.Stanley Kubrick.

Šedesátá léta

V šedesátých letech byl opět veden Stanley Kubrick v " Spartakus "Hrál také ve filmech "My dva cizinci" od Richarda Quinea a "Teplé oko nebes" od Roberta Aldricha. Vincenta Minnelliho našel za kamerou ve filmu "Dva týdny v jiném městě", poté pracoval na filmech "The Hook" od George Seatona a "Pět tváří vraha" od Johna Hustona.

Následně Kirk Douglas Objevil se ve filmu "Noční bojovníci" režiséra Melvilla Shavelsona. V letech 1966-1967 hrál ve filmu René Clémenta "Paříž hoří?", ve filmu "Cesta na západ" režiséra Andrewa V. McLaglena a ve filmu "Ohnivá karavana" režiséra Burta Kennedyho, poté hrál ve filmu "Jim, neodolatelný detektiv" režiséra Davida Lowella Riche.

70. léta 20. století

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se v kinech objevil ve filmech "Bratrstvo" Martina Ritta a "Kompromis" Elii Kazana. Na velké plátno se vrátil ve filmu "Muži a kobry" Josepha L. Mankiewicze. Po práci na filmu "Čtyři zvony" Lamonta Johnsona se podílel na filmu Michele Lupa "Muž, kterého je třeba respektovat".

Kirk Douglas si vyzkoušel roli režiséra nejprve ve filmu "Velkolepý vězeň", v němž mu sekundoval Zoran Calic, a poté ve filmu "Spravedliví ze Západu". V roce 1977 se podílel na filmu "Holocaust 2000" Alberta De Martina, následoval film "Fury" Briana De Palmy a "Jack z kaktusu" Hala Needhama.

Osmdesátá a devadesátá léta

Poté, co v roce 1980 hrál pro Stanleyho Donena ve filmu "Saturn 3", se Kirk vrátil ke spolupráci s Brianem De Palmou ve filmu "Home Movies - Family Vices" a poté se připojil k hercům ve filmu Dona Taylora "Countdown Dimension Zero".

Dne 16. ledna 1981 obdržel z rukou amerického prezidenta Jimmyho Cartera Prezidentskou medaili svobody, jedno z nejprestižnějších civilních vyznamenání USA.

V roce 1982 se vrátil na plátna kin ve filmu "The Snowy River Man" v režii George Millera a následující rok se objevil ve filmu "The Escape of Eddie Macon", za jehož kamerou stál Jeff Kanew. Sám Kanew ho režíroval ve filmu "Two Incorrigible Guys".

V roce 1991 se Douglas znovu objevil na velkém plátně ve filmech "Oscar - přítel dvou dcer" režiséra Johna Landise a "Veraz" režiséra Xaviera Castana. Po přestávce se v roce 1994 vrátil k herectví ve filmu "Drahý strýček Joe" režiséra Jonathana Lynna. O dva roky později, v roce 1996, ve věku 80 let, mu byla udělena Cena za celoživotní dílo. Oscar za celoživotní dílo .

Posledních několik let

Jeho posledními díly jsou "Diamanty" z roku 1999, "Rodinná neřest" (kde hrál roli otce postavy, kterou hraje jeho syn Michael Douglas) z roku 2003 a "Iluze" z roku 2004. V roce 2016 se dožil 100 let, které oslavil celý filmový svět.

Zemřel 5. února 2020 ve věku 103 let.