Životopis

Nejznámější egyptská královna v dějinách, Kleopatra VII Thea Filopator, se narodila v Alexandrii v roce 69 př. n. l. Byla dcerou faraona Ptolemaia XII a po smrti svého otce v roce 51 př. n. l. byla nucena provdat se za svého dvanáctiletého bratra Ptolemaia XII, s nímž nastoupila na trůn. Během třetího roku své vlády se však na popud svých rádců, z nichž jeden byl údajnějejího milence, vyhostí svou mladou sestru, která najde útočiště v Sýrii.

Z vyhnanství se Kleopatře podařilo obhájit svůj případ natolik dobře, že po příchodu Julia Caesara mohla plně uplatnit svá královská práva. Kleopatra navzdory svému nízkému věku není v žádném případě odevzdanou ženou, ale naopak inteligentní, kultivovanou a polyglotkou (údajně ovládá sedm nebo dokonce dvanáct jazyků a je první makedonskou královnou, která se učíEgypťana, aby lépe vládl svému lidu) a především si je dokonale vědoma svého půvabu.

Kleopatra

Příběh o setkání obou je dnes již téměř legendou: Julius Caesar přijíždí do Egypta a pronásleduje Pompeia, jehož hlava se teprve nachází. Pompeia zabili vrazi faraona Ptolemaia, který se snaží získat Caesarovu přízeň. Během pobytu v paláci je však Caesarovi předložen vzácný koberec, který se začne rozplétat a z něhož se stanekrásná osmnáctiletá královna Kleopatra.

O jejich milostném vztahu se toho napsalo mnoho a vyprávěly se o něm i báje.Spojení bylo pravděpodobně výsledkem vypočítavosti Kleopatry i Julia Caesara, který měl zájem na spojenectví s Egyptem z ekonomických důvodů. Ze vztahu se narodil syn, kterému dali jméno Ptolemaios Caesar nebo Caesarion.

Mezitím Caesar porazí Egypťany, zabije mladého faraona Ptolemaia XII. a na trůn dosadí samotnou Kleopatru. V souladu s egyptskými tradicemi se však Kleopatra musí o nový trůn dělit se svým mladším bratrem Ptolemaiem XI., za kterého je nucena se provdat. Jakmile je stabilita království zajištěna, přestěhuje se se synem v závěsu do Říma, kde oficiálně žije jako Caesarova milenka.

Kleopatra v podání Liz Taylorové ve slavném filmu z roku 1963

Politickým záměrem Kleopatry, která se ukáže být vynikajícím stratégem, je nicméně ochránit celistvost svého království před stále více pronikající římskou rozpínavostí. Osud nebohého Caesariona však nebude šťastný, přestože jeho potomci; za pravého Caesarova mužského dědice bude považován Caius Julius Caesar Octavianus, který se obtížného potomka zbaví hned při prvnímpříležitost.

Po zavraždění Julia Caesara na březnové idy v roce 44 př. n. l. už politická situace nedovolovala Kleopatře zůstat v Římě a odešla do Egypta. Podle některých zdrojů se vrátila domů, otrávila svého bratra Ptolemaia XI. a vládla se svým synem Caesarionem.

Na konci občanské války, která následovala po smrti Julia Caesara, se Kleopatra zapletla s Antoniem. Markus Antonius byl pověřen správou východních provincií a během tažení, které podnikl, aby potlačil povstání, se setkal s Kleopatrou. Vyznačoval se bujnou a živou povahou, egyptská královna ho okouzlila a mezi oběma vznikl vztah.Alexandrie Antonius obdržel zprávu o smrti své manželky Fulvie, která byla zodpovědná za vedení povstání proti Octavianovi.

Antonius se vrátil do Říma, a aby upevnil své pouto s Oktaviánem, oženil se v roce 40 př. n. l. Nespokojen s Oktaviánovým postupem ve válce vedené proti Parthům se však Antonius nakonec vrátil do Egypta, kde se Kleopatře mezitím narodila dvojčata, po nichž mělo následovat třetí dítě a svatba mezi nimi, ačkoli Antonius byl stále ženatý s Oktaviánem.Kleopatra, ctižádostivá a lstivá královna, by ráda s Antoniem vytvořila jakési velké království, jehož hlavním městem by měla být rozvinutější Alexandrie, a ne Řím. Proto Antoniovi poskytne k užívání egyptskou domobranu, s níž dobývá Arménii.

Kleopatra je jmenována královnou králů, spojena s kultem bohyně Isidy a jmenována regentkou se svým synem Caesarionem. Manévry tohoto páru znepokojují Octaviana, který přiměje Řím, aby vyhlásil Egyptu válku. 2. září 31 př. n. l. se egyptské milice vedené Antoniem a římské milice vedené Octavianem střetnou u Actium: Antonius a Kleopatra jsou poraženi.

Když Římané přišli dobýt město Alexandrii, rozhodli se oba milenci spáchat sebevraždu. Bylo to 12. srpna 30 př. n. l.

Ve skutečnosti Antonius spáchal sebevraždu po falešné zprávě o sebevraždě své Kleopatry, která zase spáchala sebevraždu uštknutím bolenem.

Nejnovější studie však vyvracejí možnost, že by mohla zemřít na uštknutí aspidem. Kleopatra je velkou znalkyní jedů a ví, že při použití této metodiky by její agónie byla velmi dlouhá. S touto historkou musela pravděpodobně přijít, aby před svým lidem vypadala ještě více jako reinkarnace Isidy, ale musela se otrávit pomocípředem připravenou směs jedů.