Životopis - Simple Heart

• Massimo Troisi: filmografie

Massimo Troisi se narodil 19. února 1953 v San Giorgio a Cremano, příjemném městečku vzdáleném čtyři kilometry od Neapole. Vyrůstal v početné rodině: ve vlastním domě totiž kromě rodičů a pěti sourozenců žijí dva prarodiče, teta a strýc a jejich pět dětí.

Ještě během studií se začal zajímat o divadlo a začal hrát v divadelní skupině "I Saraceni", ve které hráli Lello Arena, Enzo Decaro, Valeria Pezza a Nico Mucci. V roce 1972 založila stejná skupina v bývalé garáži v San Giorgio a Cremano Centro Teatro Spazio, kde se zpočátku hrála tradice neapolského divadla od Vivianiho po Eduarda. 1977.Zrodila se Smorfia: Troisi, Decaro a Arena začali hrát v neapolském divadle Sancarluccio a divadelní úspěch se brzy změnil ve velký televizní úspěch.

Chronologicky se však úspěch dostavil nejprve v rozhlase s pořadem "Cordialmente insieme" a poté v televizi v roce 1976 s pořadem "Non stop" a v roce 1979 s pořadem "Luna Park". Z těchto let pocházejí mimo jiné scénky Noemova archa, Zvěstování, Vojáci a San Gennaro. Grimasa je "Takhle to je (pokud chcete)".

Od roku 1981 nastoupil za Massimo Troisi dobrodružství také v kinech s prvním filmem, v němž je režisérem a hlavním hrdinou "Ricomincio da tre". Skutečný triumf u kritiky i diváků.

V roce 1984 si zahrál po boku neodolatelného Benigniho, a to jak jako režisér, tak jako herec, ve filmu "Non ci resta che piangere". 1985 se objevil v kuriózním snímku Cinzia TH Torriniho "Hotel Colonial".

Uplynou dva roky (1987) a Massimo Troisi se opět angažuje ve vlastní režii, za kamerou i před ní, ve filmu "Cesty Páně skončily". Ve třech filmech Ettoreho Scoly se v posledních letech opět objevuje jako herec: "Splendor" (1989); "Kolik je hodin" (1989), který mu vynesl cenu za nejlepší mužský herecký výkon (ve dvojici s Marcellem Mastroiannim) na festivalu vMostra Internazionale del Cinema di Venezia, "Il viaggio di Capitan Fracassa" (1990). Filmem "Pensavo fosse Amore... invece era un calesse" (1991), k němuž napsal i scénář a v němž hrál hlavní roli, se Troisi podepsal pod svou pátou filmovou režii.

Troisi zemřel 4. června 1994 v Ostii (Řím) ve spánku na nemocné srdce, čtyřiadvacet hodin poté, co dokončil natáčení filmu "Il postino" režiséra Michaela Radforda, který měl nejraději. Poslední dva roky jeho života byla jeho společnicí Nathalie Caldonazzo.

Massimo Troisi: filmografie

Režisér a hlavní herec

• "Hromnice, 1980/81;
• "Morto Troisi, viva Troisi", 1982 (TV film);
• "Omlouváme se za zpoždění", 1982/83;
• "Non ci resta che piangere", 1984 (režie společně s Robertem Benignim);
• "Hospodinovy cesty jsou dokonány", 1987;
• "Myslel jsem si, že je to láska, ale byla to kočár", 1991;

Hlavní aktér v cizích dílech

• "Ne, děkuji, káva mě znervózňuje", 1983, Lodovico Gasparini;
• "Hotel Colonial", 1985, Cinzia TH Torrini;
• "Splendor", 1989, Ettore Scola;
• "Che ora è', 1989 Ettore Scola;
• "Il viaggio di Capitan Fracassa", 1990 Ettore Scola;
• "Il postino", 1994, Michael Radford ve spolupráci s Massimem Troisim.