Životopis - Za nohama je víc

Sabrina Salernová se narodila 15. března 1968 v Janově. Od mládí byla půvabnou kráskou a v šestnácti letech byla zvolena Miss Ligurie, což byl odrazový můstek, který jí umožnil udělat první nesmělé krůčky do světa showbyznysu. Zpočátku zmatená a nejistá janovská kráska má ve skutečnosti odvahy na rozdávání a jen čeká na vhodnou příležitost, aby vytáhla své svůdné nehty.Za mnohými jejími ráznými postoji se však skrývá osobní drama, jak vypráví na svých osobních webových stránkách: "Můj otec opustil matku, když otěhotněla, a nechtěl mě uznat. Pět let jsem vyrůstala u prarodičů, protože matka se o mě nemohla starat, protože musela pracovat. Bylo mi dvanáct let, když jsem se pokusila vzít si zpět to, co otec získal.Dlužil mi: lásku, oporu, bezpečí a něhu. zavolal jsem mu telefonem. na druhé straně jsem našel zeď. stejně jsem vyrostl a snažil se ještě víc zpevnit své brnění".

Každopádně její ženská, prakticky dokonalá postava, nejednoznačný, ale velmi sexy vzhled (má velmi mírný venušin strabismus, který jí velmi sluší), její velkorysé tvary nemohly zůstat bez povšimnutí. V roce 1985 se okamžitě zúčastnila významného pořadu "Premiatissima", který moderovalo to pravé posvátné monstrum showbyznysu, Johnny Dorelli.I když Sabrina nemůže zůstat pouhou vedlejší postavou. Chce hrát ve světě hudby, kam ji přitahují mezinárodní produkce a dlouhá vlna "tance", která v těchto letech vládla.

Sabrina Salerno

Pustil se do toho, riskoval svou důvěryhodnost a vydal svůj první singl "Sexy Girl", jednu z mála skladeb zrozených v Itálii, ale zpívaných v angličtině, a dostal se do hitparád v Itálii a Německu. Konečně se v udusaném světě italské hudby, tvořeném nevyslovenými melodiemi a melancholickou atmosférou, objevil někdo, kdo má odvahu prezentovat se v hávu, který by většinuNa první poslech totiž píseň nezní jako domácí produkce, ale jako píseň dovezená přímo zpoza kanálu La Manche.

Poté, co si vyzkoušeli, jak je publikum přijímá, přišel čas na ještě větší krok, a sice na vydání celého alba. 86-87 pak přišla řada na "Sabrinu", která obsahovala singl "Boys", další hit, tentokrát rozšířený a dobře přijatý po celé Evropě (a také v Jižní Americe a Austrálii).

Následující roky se nesly ve znamení spousty práce a četných žádostí, stejně jako nahrávání různých písní, které se pravidelně setkávaly s příznivým ohlasem veřejnosti. V roce 88 vyšlo album "SuperSabrina" se singlem "Like a Yoyo". Texty jejích písní jsou vždy trochu pikantní a sexy, Sabrina si s lehkostí hraje na svou lidožravou image. Postava, kterou si vybudovala, se jí líbí.díky desítkám fotografií, které se objevily ve všech novinách, na nichž je zpěvačka vždy provokativní a svůdná a na nichž se často objevuje bez závoje. Po koncertě v Moskvě v roce 1989 se přesně ukázala i v kinech a v témže roce natočila společně s Jerrym Calou film "Fratelli d'Italia".

V roce 91 se zúčastnila festivalu SanRemo společně s Jo Squillem s písní "Siamo Donne". V roce 95 debutovala na divadle pod vedením Alessandra Caponeho v roli Fata Morgana ve hře "I cavalieri della tavola Rotonda". V roce 1999 měla možnost účinkovat ve filmu Maxe Pezzaliho "Jolly Blue", zároveň s vydáním svého nového alba "A flower is broken".

Sabrina Salerno s Jo Squillo

Poté, co v 80. letech patřila k italským zpěvačkám, které se vylidnily, se v roce 2002 vrátila do televize jako zvláštní zpravodajka nového pořadu televize Italia 1 "Matricole e Meteore" s ironickou přezdívkou "Sexy Bond". Salerno se ujala role speciální agentky, která má za úkol pátrat po úspěšných hvězdách showbyznysu.v 70. a 80. letech a poté upadl v zapomnění.

V letech 2001-2003 hrála v divadle v muzikálu "Emozioni" v režii Sergia Japina s Ambrou Angiolini a Vladimirem Luxuriou. Muzikál měl úspěch a Sabrina přesvědčila kritiky. V roce 2004 se jí narodil syn Luca Maria, jehož otcem je její partner Enrico Monti, za kterého se v roce 2006 provdala.

V roce 2005 si zahrála v nezávislém filmu "Colori" režiséra Cristiana Ceriella, inspirovaném filmem Dogma 95, za který získala cenu kritiků na filmovém festivalu v Salernu.V roce 2006 si zahrála ve filmu "Film D." téhož režiséra.

Devět let po své poslední desce se v září 2008 vrátil na italskou hudební scénu s novým albem "Erase/Rewind", dvěma CD obsahujícími 13 historických hitů a 13 dosud nevydaných poprockových písní.

V létě 2010 se pokusil o oživení 80. let, když se spojil se sexy Samanthou Foxovou jako zpěvačkou a nazpíval duet ve slavné písni "Call Me", se kterou původně slavila úspěch skupina "Blondie". V červenci 2010 také vedl čtyři díly pořadu "Myths 80" v hlavním vysílacím čase na Italia Uno.