Životopis - Čistý anděl

Švédský tenista Stefan Edberg se narodil 19. ledna 1966 ve skromném činžovním domě ve Vasteviku, provinčním městě s dvaadvaceti tisíci obyvateli. Jeho otec je policista.

Plachý a zdvořilý malý Stefan začal v sedmi letech navštěvovat jeden z obecních tenisových kurzů. Se svou první raketou v ruce obdivoval v televizi švédskou tenisovou hvězdu Bjorna Borga.

V roce 1978 Stefan Edberg vyhrál nejvýznamnější švédskou soutěž do 12 let. Tehdy jeho trenér, bývalý šampion Percy Rosberg, chlapce přesvědčil, aby se vzdal obouručního úchopu: od té doby se stal Stefanův nejlepší úder bekhend a bekhendový volej.

Ve finále turnaje "Avvenire" do 16 let (v Miláně) porazil patnáctiletého Edberga silný Australan Pat Cash.

Poprvé v historii tenisu vyhrál v roce 1983 grandslam, čtyři hlavní světové turnaje, v juniorské kategorii chlapec: byl to Stefan Edberg. Zajímavá a ironická skutečnost: na tiskové konferenci ve Wimbledonu Stefan prohlásil: " Můj otec je zločinec "(můj otec je kriminálník), čímž vyvolal všeobecné zmatení." Stefan měl ve skutečnosti na mysli, že jeho otec byl kriminální policista.

V roce 1984 v Göteborgu byl Stefan Edberg v páru s Jarridem (oba velmi mladí) hrdinou téměř ponižujícího vítězství svých soupeřů, vzhledem ke kvalitě amerického páru McEnroe - Fleming, světové jedničky.

V roce 1985 na Australian Open vyhrál finále ve třech setech v řadě, když porazil o rok a půl staršího držitele titulu a svého krajana Matse Wilandera. Stefan Edberg zakončil sezónu na pátém místě světového žebříčku. Následujícího roku se nezúčastnil: do Austrálie se vrátil v roce 1987 a došel do finále. Byl to poslední zápas, který se hrál na trávě na historickém stadionu Kooyong (veDomorodé "místo palmipedů"). V krásném pětisetovém zápase porazil toho prudkého, agresivního, hádavého Pata Cashe, prokázal velkou třídu a chladnokrevnost.

Stefan Edberg se stěhuje do South Kensingtonu, poměrně klidného předměstí Londýna. Je s ním Annette, Wilanderova bývalá láska. V roce 1988 pak hraje - takříkajíc doma - ve Wimbledonu. Dostává se do finále, střetává se s německým šampionem Borisem Beckerem a vítězí za dvě hodiny a 39 minut. Deník Repubblica píše: Stefan odpaloval a odpaloval, andělsky létal nad tím hřištěm zmenšeným na jezdecké stáje, nad tou samou ubohou trávou, na které Boris neustále uklouzával. Zdálo se, že je klidnější než Angličan Edberg. Ne nadarmo se rozhodl žít tady. ".

Edbergovi se ještě nikdy nepodařilo Roland Garros vyhrát. Pouze jednou se Stefan dostal do finále, a to v roce 1989: jeho soupeřem je sedmnáctiletý držitel čínského pasu z USA, nejnečekanější outsider, který je schopen v každém zápase předvést alespoň jeden zázrak. Jmenuje se Michael Chang. Proti Changovi vede silně favorizovaný Stefan Edberg dva sety a desetkrát má ve finále brejkbol.Tak či onak se mu je podaří všechny zkazit.

Následující rok má Edberg šanci to napravit, znovu vyhrává Wimbledon a stoupá na první místo světového žebříčku.

V roce 1991 ve finále v New Yorku prohrál se ztrátou šesti gamů s Courierem. Následující rok se Stefan v posledních třech kolech třikrát vrátil z brejku v pátém setu. Ve finále porazil Peta Samprase, který o Edbergovi řekl: "... Budu dobrý chlap. Je to takový gentleman, že jsem mu skoro fandila. ".

Následující roky byly ve znamení sestupu: v letech 1993 až 1995 se Edberg propadl z pátého místa na sedmé až na třiadvacáté.

V roce 1996 ve Wimbledonu Edberg prohrává s neznámým Holanďanem Dickem Normanem. Stefan se rozhodne ukončit kariéru, prohlašuje to v tisku. Uplyne velmi málo času a anděl se vrací k létání na síti: začíná opět hrát dobře, často vyhrává. Vyšplhá se až na 14. místo.

Často zdánlivě odměřený, vždy velmi elegantní Edberg tvrdě pracoval až do konce, ale na vrchol Olympu se už nikdy nevrátil. Jeho kariéra skončila, všichni mu tleskali.

Dne 27. prosince 2013 bylo oznámeno, že Stefan Edberg se připojí k týmu Rogera Federera jako trenér.