Životopis - Crosses

Mats Wilander se narodil 22. srpna 1964 ve švédském Växjo a patří k největším šampionům, které kdy tenis měl. Po skvělé mládežnické kariéře (mezi jeho úspěchy patří vítězství na juniorském Roland Garros v roce 1981) explodoval mezi "profíky" jako hrom a v roce 1982 vyhrál Roland Garros, když vyřadil mimo jiné Ivana Lendla, Clerca a Vilase. Bylo mu pouhých 17 let a 9 měsíců. švédský tenis,který se stal sirotkem po Bjornu Borgovi, našel důstojného dědice.

Od té doby se Mats Wilander udržel mezi elitou světového tenisu více než sedm let, zaznamenával stále větší triumfy a svou hru stále více dotvářel. Na začátku byl Mats, který vždy disponoval neobyčejnou taktickou inteligencí a ohromnou sportovní i psychickou odolností, především skvělým bekhendovým chodcem s obouručným bekhendem podle švédské školy.S přibývajícími lety se doplňoval a ke svému základnímu repertoáru přidával širokou škálu možností: začal střílet jednoručný tříštivý bekhend, vybudoval si moderní servis, zlepšil volejbal, a to i díky mnoha turnajům ve čtyřhře (v roce 1986 ve dvojici s Joakimem Nystromem vyhrál Wimbeldon).v první pětce (často na 2. nebo 3. místě), v roce 1988 našel sílu vystoupat na poslední příčku a usednout na první místo světového žebříčku, čímž sesadil Ivana Lendla.

Wilander při této příležitosti prohlásil: Byl to nejintenzivnější zápas, jaký jsem kdy hrál. Myslím, že jsem neodehrál jediný bod, dokonce ani jediný úder, aniž bych měl v hlavě stále jasný cíl, který jsem si stanovil... co musím udělat, abych Ivana porazil. Tak moc jsem měnil svou hru, často jsem měnil rychlost a rotaci míče, abych soupeři nedal moc rytmu, a to všechno jsem musel dělat po dobu pětidlouhé sady. "

1979: vyhrál mistrovství Evropy do 16 let v Båstadu a Orange Bowl do 16 let v Miami, v obou případech porazil ve finále o rok staršího Henriho Leconta.

1980: Zopakoval svůj úspěch na ME hráčů do 16 let v Nice a společně s Joakimem Nystromem zajistil Švédsku vítězství na Sunshine Cupu hráčů do 18 let.

1981: Vyhrál mistrovství Evropy hráčů do 18 let v Serramazzoni, ve finále nad Slavem Živojinovičem, a také vyhrál Roland Garros juniorů (jediné dva turnaje do 18 let hrané v tomto roce). Začal se také prosazovat mezi profesionály, když se dostal do třetího kola Wimbledonu a zahrál si své první finále Grand Prix v Bangkoku.

1982: stal se nejmladším vítězem v historii grandslamů, když triumfoval na Roland Garros, kde porazil mimo jiné Lendla, Gerulaitise, Clerca a ve finále Vilase. Ve zbytku roku pokračoval v dobrých výkonech, vyhrál další tři turnaje Grand Prix. Na konci roku byl na 7. místě Atp žebříčku.

1983: Mimořádná sezona. Vrátil se do finále Roland Garros, kde prohrál s místním idolem Yannickem Noahem, byl ve čtvrtfinále US Open a vyhrál Australian Open, na trávě v Kooyongu porazil v semifinále Johna McEnroea a ve finále Ivana Lendla. Vyhrál celkem devět turnajů Grand Prix: šest na antuce a po jednom na ostatních površích. Na konci roku byl v atp. žebříčku teprve čtvrtý, ale první v žebříčku ATP.Dovedl Švédsko do finále Davisova poháru, když vyhrál osm z osmi dvouher, ale jeho spoluhráči mu nedovolili zvednout salátovou mísu proti Austrálii Pata Cashe.

1984: V Paříži je v semifinále, v New Yorku opět ve čtvrtfinále a na konci sezony opět vyhrává Australian Open, ve finále nad Kevinem Currenem. Vyhrává tři turnaje Grand Prix a je charismatickým vůdcem Švédska, které triumfuje v Davisově poháru, ve finále nad Spojenými státy McEnroea a Connorse. Na konci roku je stále čtvrtý v Atp žebříčku.

1985: Podruhé usedl na trůn na Roland Garros, kde stejně jako v Melbourne v roce 1983 porazil v semifinále McEnroea a ve finále Lendla. V semifinále US Open prohrál s McEnroem v pěti setech a v Austrálii došel až do finále, kde ho porazil Stefan Edberg, s nímž opět vyhrál Davisův pohár proti Německu Borise Beckera. Vyhrál tři turnaje Grand Prix. 3. místo obsadil v turnajižebříček Atp na konci roku.

1986: Poprvé dobývá 2. místo v Atp žebříčku za Ivanem Lendlem, ačkoli na konci roku bude stále 3. V grandslamových turnajích neoslňuje, vyhrává dva turnaje Grand Prix. Aby se oženil, vzdává Švédsku finále Davisova poháru v Austrálii a jeho spoluhráči Edberg a Pernfors utrpí drtivou porážku.

1987: po vítězství v deblu Monte Carlo-Řím se dostal do finále Roland Garros, kde těsně prohrál s Ivanem Lendlem. Ve Wimbledonu byl ve čtvrtfinále a poprvé ve finále US Open, kde ho opět Lendl zastavil těsně před cílem, stejně jako na newyorském Masters. Celkem v této sezóně vyhrál pětkrát, k čemuž je třeba připočíst Davisův pohár, jeho třetíve snadném finále proti Indii. Na konci roku je opět na 3. místě Atp žebříčku.

1988: Rok zahájil třetím vítězstvím na Australian Open, tentokrát na betonu ve Flinders Parku po maratonském finále s Patem Cashem. Mats je jediným hráčem v historii, který vyhrál australský turnaj jak na trávě (dvakrát), tak na betonu. Po vítězství na Liptonu v Key Biscayne vyhrál potřetí také Roland Garros, kde rozdrtilJeho pokus o grandslamový titul ztroskotal ve čtvrtfinále Wimbledonu na Miloslavu Mečířovi. V předvečer US Open byl na 2. místě atp žebříčku, jen o pár bodů za Ivanem Lendlem, který kraloval nepřetržitě tři roky. Ve fantastickém finále, které trvalo téměř pět hodin, se oba muži utkali nejen o titul, ale také o to, kdo se stane mistrem světa.primát a byl to právě Mats, kdo zvítězil a podal výkon opravdové jedničky. Svou sezonu, kterou zakončil 1. místem v Atp a Grand Prix, nedokázal korunovat čtvrtým daviscupovým úspěchem, když se ve finále poklonil Německu. Šest bylo jeho plných úspěchů.

1989: Vyřazen ve druhém kole Australian Open, 30. ledna přenechal první místo na Atp žebříčku Lendlovi. Měl poměrně špatnou sezónu a navzdory čtvrtfinále v Paříži i Wimbledonu vypadl na konci roku z první desítky a skončil 12. Davis opět prohrál ve finále s Německem.

1990: Začíná dobře, na Australian Open se dostává do semifinále, kde poráží Beckera. Krátce se vrací do první desítky, ale vynechává několik turnajů, aby byl nablízku nemocnému otci, který v květnu umírá. Zpátky se dostává do formy až na konci sezóny, kdy se účastní finále v Lyonu a plného vítězství v Itaparice, 33. v kariéře.

1991: Hraje až do června, jeho nejlepším výsledkem je čtvrté kolo na Australian Open. Na turnaji v Queen's se zraní a při prodloužení doby rekonvalescence se dočasně vzdává tenisu.

1992: neaktivní.

1993: Ke hře se vrátil v dubnu v Atlantě, kde absolvoval jedno kolo. Poté přestal hrát až do srpna a na US Open dosáhl dobrého třetího kola.

1994: Po návratu na okruh se dostal do čtvrtého kola Australian Open a dosáhl několika dalších slušných výsledků, například semifinále v Pinehurstu.

1995: Byl to jeho nejlepší rok od návratu na kurty. Sezonu zakončil na 45. místě Atp žebříčku. V létě měl vynikající semifinále na Canadian Open, kde porazil Edberga, Ferreiru a Kafelnikova, a v New Havenu. Předtím došel do čtvrtfinále v Liptonu a do třetího kola ve Wimbledonu.

1996: Hraje finále v Pinehurstu, poražen Meligenim. Postupně se jeho vystoupení na okruhu ztenčují. Je to jeho poslední rok v profesionálním tenise.