Životopis - Zázrak slov

Narodil se 12. července 1904 v Parralu (Chile) nedaleko hlavního města Santiaga. Jeho skutečné jméno je Neftali Ricardo Reyes Basoalto.

Jeho otec ovdověl a v roce 1906 se přestěhoval do Temuca, kde se oženil s Trinidad Candia.

Budoucí básník se brzy začal zajímat o literaturu; jeho otec byl proti, ale povzbuzovala ho Gabriela Mistralová, budoucí nositelka Nobelovy ceny, která byla jeho učitelkou během školních let.

Jeho první oficiální spisovatelskou prací byl článek "Entusiasmo y perseverancia" (Nadšení a vytrvalost), který publikoval v pouhých 13 letech v místních novinách "La Manana". V roce 1920 začal pro své publikace používat pseudonym Pablo Neruda, který byl později právně uznán.

V roce 1923 bylo Nerudovi pouhých 19 let, když vydal svou první knihu: "Crepuscolario". Již v následujícím roce zaznamenal značný úspěch s "Dvacet milostných básní a zoufalá píseň".

Od roku 1925 vydával časopis "Caballo de bastos". V roce 1927 se vydal na diplomatickou dráhu: nejprve byl jmenován konzulem v Rangúnu, poté v Kolombu (Cejlon).

Pablo Neruda

V roce 1930 se v Batávii oženil s Holanďankou. 1933 byl konzulem v Buenos Aires, kde se seznámil s Federicem Garcíou Lorcou. Následující rok byl v Madridu, kde se spřátelil s Rafaelem Albertim. Po vypuknutí občanské války (1936) se postavil na stranu republiky a byl odvolán z konzulárního postu. Poté odešel do Paříže, kde se stal konzulem pro emigraci chilských republikánských uprchlíků.

V roce 1940 byl Neruda jmenován konzulem v Mexiku, kde se seznámil s Matildou Urrutiovou, pro niž napsal "Kapitánovy verše". V roce 1945 byl zvolen senátorem a vstoupil do komunistické strany.

V roce 1949, po období skrývání, uprchl z Chile před protikomunistickou vládou Gabriela Gonzáleze Videly a cestoval přes Sovětský svaz, Polsko a Maďarsko.

V letech 1951-1952 projížděl také Itálií, kam se krátce poté vrátil a usadil se na Capri. V letech 1955-1960 procestoval Evropu, Asii a Latinskou Ameriku.

V roce 1966 se jeho osoba stala předmětem prudké kontroverze kubánských intelektuálů kvůli jeho cestě do Spojených států.

Pablo Neruda obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 1971. Zemřel v Santiagu 23. září 1973.

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří "Pobyt na zemi", "Kapitánovy verše", "Sto milostných sonetů", "Obecná píseň", "Elementární ódy", "Extravagario", "Hrozny a vítr", drama "Splendour and Death of Joaquin Murieta" a memoáry "Vyznávám, že jsem žil".