Životopis - Důmyslně

Je třeba si otevřeně přiznat, že Jacovittimu všichni dlužíme dobrý humor, fantazii a kreativitu, které jsou schopny poskytnout hodiny zdravé zábavy, aniž by se vzdaly vulgární a poněkud otřepané estetiky, která na nás v komiksu vždy číhá.

Ne že by Benito Jacovitti, který se narodil 9. března 1923 v Termoli v provincii Campobasso, neuměl překračovat žánry a hranice a dopřával si umělecké prohřešky, jako když se rozhodl ilustrovat "skandální" Kámasútru. Vždy tak činil pod praporem surrealistického humoru, zcela odtrženého od reality, který zpečetil jeho velmi osobitý stylistický podpis.jako když se odvážil postavit monumentu fantastické literatury, kterým je "Pinocchio", a podařilo se mu obnovit ikonografickou tradici spojenou s postavou Carla Collodiho a vydat skutečné mistrovské ilustrační dílo.

Viz_také: Životopis Pippo Baudo

Jacovitti si může zasloužit pouze přívlastek génius, kterým bezpochyby byl. Šílený a šílený génius, schopný autonomně definovat styl a parametry, pravidla a jejich příslušné odchylky. Ti, kdo ho znali v jeho raném mládí, nemohou než tuto definici potvrdit.

Již jako teenager spolupracoval s týdeníkem "Il Brivido" s humornými kreslenými vtipy, zatímco v říjnu 1940 (ve svých sedmnácti letech) přišel do "Vittorioso" a vytvořil postavu Pippa, ke které se brzy připojily další dvě děti, Pertica a Palla, s nimiž vytvořil slavnou trojici "3 P".

Díky své vskutku nezastavitelné invenční schopnosti (hmatatelný důkaz o tom přijde až na konci jeho života, když se setkáme s nekonečným množstvím jeho děl) se brzy stal jednou z rubrik oblíbeného Katolického týdeníku.

V průběhu let vdechl Jacovitti život desítkám postav, které se zrodily jak na stránkách "Vittorioso" (například již zmíněné 3 P nebo arcipolicista Cip a jeho bláznivý pomocník Gallina, kouzelník Mandrago a ctihodný Tarzan), tak na stránkách "Giorno dei Ragazzi" (od velmi populárního Cocco Billa přes vědeckofantastického Gionniho Galassia až po novináře Toma Ficcanaso) a "Corriere dei Piccoli".(Zorry Kid, parodie na slavného Zorra, a Jack Mandolino, nešťastný a neschopný gangster).

V roce 1967 nabídl svůj talent měsíčníku ACI "L'automobile", kde publikoval dobrodružství Agathona; od 70. let pak byl "oslavován" četnou spoluprací v rámci měsíčníku "Linus", který řídil Oreste Del Buono a který byl určen rozhodně vyspělejšímu publiku (k takovým patřil např.je třeba zmínit i některé jeho spolupráce na filmu Playmen).

Hodně pracuje také na reklamních a politických plakátech.

V těchto zlatých letech také Jacovitti vytvořil legendární "Diariovitt", školní deníky, podle kterých se učily celé generace Italů.

Karikaturista paradoxů, absurdit, kulatých nosů nafouknutých jako balónky, salámů a rybích kostí trčících ze země, Benito Jacovitti, který zemřel 3. prosince 1997, byl tvůrcem originálního a neopakovatelného vesmíru, jakési říše divů, kde je možné všechno.

Dokud je na světě.

Viz_také: Životopis Taylor Mega

Vincenzo Mollica o něm napsal:

Umělečtí kritici se stydí říci, že Jacovitti byl génius, že svým surrealistickým způsobem kreslení reálného přinesl velkou revoluci, že tento mistr komiksu by měl být studován stejně jako Picasso.