Životopis

Heinrich Theodor Fontane se narodil 30. prosince 1819 v Neuruppinu (Německo). Po studiu na technické škole v Berlíně se v roce 1835 seznámil s Emilií Rouanet-Kummerovou, která se měla stát jeho manželkou; následujícího roku přerušil studium na technice a věnoval se lékárnickému vzdělání, přičemž krátce nato nastoupil do učení nedaleko Magdeburku.

V té době napsal své první básně a vydal "Geschwisterliebe", svou první povídku. V roce 1841 se musel vypořádat s těžkou nemocí, tyfem, ale podařilo se mu uzdravit v Letschinu, v rodinném domě; tam pracoval v otcově lékárně. Mezitím ho Bernhard von Lepel uvedl do "Tunnel uber der Spree", literárního kroužku, který navštěvoval více než dvacet let,zatímco v roce 1844 absolvoval vojenskou službu.

O tři roky později získal licenci lékárníka první třídy, bojoval v březnové revoluci a psal do "Berliner Zeitung-Halle". Na konci čtyřicátých let se rozhodl nadobro opustit lékárnictví a věnovat se psaní: do radikálního listu "Dresdner Zeitung" přišly jeho první politické spisy. V letech 1849-1850 Fontane publikoval "Muži a hrdinové.Osm pruských písní", svou první knihu, a oženil se s Emilií, s níž odešel žít do Berlína.

I přes počáteční finanční problémy, Theodore Fontane Podařilo se mu postavit na vlastní nohy poté, co našel práci v "Centralstelle fur pressangelegenheiten". Po přestěhování do Londýna se dostal do kontaktu s prerafaelity, uměleckým hnutím, o němž informoval čtenáře svých "Englischer Artikel"; se změnou pruské vlády se pak vrátil do vlasti. Věnoval se pak cestopisné literatuře, která v té době zažívala pozoruhodný rozmach.období.

V roce 1861 vyšla z jeho článků brožura "Ruppinský kraj", po níž následovalo v následujícím roce druhé vydání s podtitulem "Cesta do Magdeburku". V roce 1864 se stal členem redakce "Neuen Preussischen (Kreuz-) Zeitung", konzervativního a reakčního listu založeného mimo jiné Bismarckem, a před návratem do Berlína odcestoval do Dánska, kde informoval o válce.Během prusko-francouzské války odjel do Paříže, kde byl zatčen za špionáž, ale jakmile se ukázalo, že obvinění bylo nepodložené, byl po Bismarckově zásahu propuštěn.

Následovaly roky, kdy Theodore Fontane Cestoval mezi Itálií, Rakouskem a Švýcarskem. Na konci svého putování po jižní Evropě se rozhodl žít jako svobodný spisovatel a opustil periodický tisk: v roce 1876 byl jmenován tajemníkem Akademie výtvarných umění v Berlíně, i když krátce poté tuto funkci opustil. V roce 1892 trpěl těžkou mozkovou ischémií, lékař mu doporučil, aby se svěřil se svýmivzpomínky na dětství v písemné podobě: Fontane se tak dokázal zotavit ze své nemoci a mohl napsat román "Effi Briest" a autobiografii "Od dvaceti do třiceti".

Po ztrátě prvního syna Jiřího v roce 1897 zemřel Theodor Fontane 20. září 1898 v Berlíně ve věku 79 let. Jeho tělo je pohřbeno na hřbitově francouzského reformovaného kostela v Berlíně.