Životopis - Vše za jednu noc

Anglická spisovatelka Mary Shelleyová se narodila 30. srpna 1797 v Londýně filozofovi Williamu Godwinovi, jednomu z nejvýznamnějších představitelů anarchistického racionalismu, a Mary Wollstonecraftové, silné a rozhodné ženě, která byla jednou z prvních osobností své doby prosazujících práva žen. Bohužel tato výjimečná matka, která mohla své dceři jistě tolik dát, brzy zemřela.Godwin se po porodu znovu oženil v roce 1821 s ovdovělou známou a matkou dvou dětí, paní Clairmontovou.

Mary se naopak během pobytu ve Skotsku seznámila s mladým a geniálním rebelujícím básníkem Percym Bysshem Shelleym, za něhož se provdala v roce 1816, sotva devatenáctiletá a po odvážném útěku do Švýcarska. Za básníkovými zády se skrývala tragédie, neboť již ztratil první manželku Harriet Westbrookovou, která zemřela sebevraždou, a způsobila přerušení jeho vztahu s otcem, kterého už nikdy nespatřil.Tento příliš neklidný anglický básník se později proslavil povídkou "Královna Mab" a lyrickým dramatem "Prometheus Delivered".

Cestoval s ním do Francie, Německa a Holandska.

V roce 1822 se Percy Shelley po přestěhování do La Spezie vydal s přítelem, manželem své společné přítelkyně, do Janova, odkud se již nevrátili; básníkovo tělo bylo nalezeno 15. července mezi vlnami.

Mary, která se po smrti svého horečnatého manžela vrátila do Londýna, žila v Anglii z výdělku své práce profesionální spisovatelky. Jako autorka několika románů se nejvíce proslavila knihou "Frankenstein aneb moderní Prométheus", která vznikla v roce 1818 a zrodila se téměř jako žert, tj. když Byron během letního pobytu u Shelleyových a věrného Polidoriho v Ženevě navrhl, aby seShelley napsal krátké dílo "Vrazi", Byron povídku "Pohřeb" (která vyšla v roce 1819 pod názvem "Fragment") a Polidori vytvořil romantickou postavu fascinujícího a tajemného upíra v povídce "Theupíra"; Mary místo toho napsala Frankensteina poté, co se jí o něm zdálo v děsivé noční můře (tak alespoň praví legenda). Námět je každopádně zjevně inspirován antickým mýtem o muži, který stvořil život (ale také Ovidiovými "Metamorfózami" a Miltonovým "Ztraceným rájem"), v němž však zázračné dítě nahradila chemie a galvanismus.

Kniha vypráví příběh mladého švýcarského přírodního filozofa, který pomocí anatomických částí odebraných z různých mrtvol sestrojí obludného tvora, jemuž se podaří vdechnout jiskru života pomocí postupů, jejichž tajemství zná jen on sám. Navzdory děsivému vzhledu se z tvora vyklube kvintesence dobroty srdce a jemnosti duše. Když se všaksi uvědomí odpor a strach, který vzbuzuje v druhých, jeho povaha, nakloněná dobru, projde úplnou proměnou a stane se z něj skutečný ničivý běs; po mnoha zločinech nakonec zabije i svého stvořitele.

Brian W. Aldiss, anglický kritik a spisovatel science fiction, považuje román Mary Shelleyové za základ moderní science fiction a není pochyb o tom, že všechny příběhy napsané později a založené na dvojici Stvořitel - Stvoření se pohybují v duchu "Frankensteina".

Mary Shelleyová má samozřejmě na svém kontě i další díla, z nichž některá rovněž předznamenávají typicky vědeckofantastická témata (například román Poslední člověk o jediném přeživším strašlivé epidemie, která vyhubila celé lidstvo), romány, které však nikdy nedosáhly věhlasu jejího prvního díla.

Úspěch této jeho první knihy, která se těší stálému štěstí a je předmětem nesčetných napodobenin, je dán množstvím otázek a eticko-filozofických pochybností, které je schopna vyvolat, jako jsou úvahy o původu života, nejednoznačné roli vědy, často nechtěného stvořitele "monster", problému původní dobroty a tvořivosti člověka, venásleduje zkažená společnost a tak dále.

Znepokojivou poznámku ze života Mary Shelleyové vyvozuje tragický konec, který potkal téměř všechny účastníky oněch ženevských večerů: Percy Shelley, jak už bylo zmíněno, se utopil při ztroskotání lodi, Byron zemřel velmi mladý v Missolonghi, Polidori spáchal sebevraždu...

Marie naopak po strastiplném životě (který byl po jejím úspěchu a smrti manžela nadále plný skandálů, finančních potíží a odvrácených milostných vztahů) zemřela 1. února 1851 v Londýně v poklidném stáří ve společnosti svého jediného zbývajícího syna.