Životopis - Zásah do srdce

Kahlil Gibran, citlivý spisovatel, který se proslavil básnickou sbírkou sebranou do svazku Prorok, se narodil 6. ledna 1883 v libanonském Bišárí v maronitské maloměšťácké rodině. Jeho rodiče byli maronitští křesťané, katolíci ze severní Palestiny; vyrůstal se dvěma sestrami, Marianou a Sultanou, a nevlastním bratrem Boutrosem, který se narodil z matčina prvního manželství,ovdovělý.

Gibranova rodina, která byla semknutá a prostoupená vzájemným respektem, byla nucena z ekonomických důvodů emigrovat do Spojených států. Na americké půdě přistáli v roce 1895. Ve dvanácti letech začal Kahlil navštěvovat místní školy, a proto bylo jeho jméno zkráceno na Kahlil Gibran, což později použil ve svých anglických spisech.

Později, v dospělosti, žil v Bostonu v čínské čtvrti obývané italskými, irskými a syrskými přistěhovalci.

V roce 1899 se vrátil na tři roky do Bejrútu, aby zde studoval arabský jazyk a literaturu, poté zůstal v Libanonu a Sýrii, ale v roce 1902 se toužil znovu podívat do země, která tolik poznamenala jeho život, a vrátil se do Bostonu.

V roce 1908 odjel do Paříže studovat na Akademii výtvarných umění a seznámil se s filozofií Nietzscheho a Rousseaua. V roce 1920 patřil v New Yorku k zakladatelům Arabské ligy, která měla obnovit arabskou tradici s přispěním západní kultury.

Gibranův (západní) úspěch je totiž dán především fascinujícím náboženským synkretismem, který prostupuje "Prorokem" (napsaným v roce 1923): nad vším převládá myšlenka obecného pojetí božství, v němž se objevují obrazy a symboly všech náboženství a filozofií (katolicismu, hinduismu, islámu, súfijských mystiků vedle evropských idealistů, romantiků, Nietzscheho aArabští mystikové).

Podle Kahlila Gibrana je existence časem, který je dán k tomu, aby se znovu vytvořila trhlina, jež existuje mezi námi a Bohem; když se v jednotlivci podaří koexistovat dobru a zlu, dokonalosti a nedokonalosti, malým citům a velkým vášním, projeví se ve shodě protikladů moudrost, dokonalost a štěstí.

Gibranova mystika se vymyká jakémukoli zařazení, básník promlouvá v obrazech, uchyluje se k symbolickému světu tisíců významů, který svou univerzálností oslovuje hinduisty i křesťany, ateisty i věřící.

Jeho úspěch pramení právě z toho, že se nachází mezi Východem a Západem, mezi Bejrútem, Paříží a New Yorkem.

Jako umělec byl Gibrán skutečně eklektickou osobností, ačkoli by se mohlo zdát, že jeho sláva, spojená především s "Prorokem", byla velmi silná.

Gibran byl kromě spisovatele také malířem a organizátorem kulturního dění, což kontrastovalo s jeho plachou a introvertní povahou. Většina jeho iniciativ vznikla díky chvályhodné pomoci jeho přítelkyně Mary Haskellové, která ho několikrát financovala.

Mezi jeho další díla patří "Il miscredente", krátký román napsaný v roce 1908 pro časopis "L'Emigrante", v němž politická angažovanost a občanské napětí stále převažují nad náboženským rozměrem.

Za zmínku stojí také autobiografický text (v němž vyjadřuje svůj zármutek nad smrtí milované ženy Selmy) Zlomená křídla (1912), napsaný v angličtině, a Duchovní maximy, text typický pro jeho tvorbu, pohybující se mezi aforismem a mystikou, usilující o smíření Západu a Východu.

Zemřel v New Yorku 10. dubna 1931, postižen cirhózou jater a tuberkulózou; jeho tělo bylo na jeho přání převezeno do libanonské poustevny.

O dva roky později vychází jeho nedokončené dílo "Zahrada proroka".